Báli se své jaderné elektrárny, tak místo ní postavili dvě uhelné. Paradoxně je z nich větší radioaktivní zamoření

„Peníze budou, my nebudeme,“ to si pravděpodobně řekli občané před hlasováním o spuštění nově postavené jaderné elektrárny. Ti se totiž báli jádra ve svém okolí natolik, že se raději rozhodli obětovat několik miliard. Kdyby jen tušili, že postavení náhrady v podobě uhelné elektrárny přinese radioaktivních látek do ovzduší mnohem více, než tolik obávané jádro.

Raději si to palivo zase odvezte

Možná už jste někdy slyšeli o jaderné elektrárně, která byla vystavěna za miliardy korun, avšak po jejím dokončení a dovezení paliva si občané vše rozmysleli a postavili se proti jejímu spuštění. Takový příběh se skutečně stal, a nikoliv v žádné „banánové republice“, jak bychom možná čekali, ale přímo ve střední Evropě, v blízkosti České republiky. Na její fotky se můžete podívat v galerii níže.

Bylo to těsné

Jaderná elektrárna Zwentendorf, která byla vystavěna v sedmdesátých letech minulého století asi 60 km od Vídně, má skutečně podivuhodnou minulost. Během její výstavby se začaly formovat skupiny, které se proti atomové elektrárně razantně stavěly. To skončilo referendem, které mělo tak trochu kuriózní výsledek, jelikož rozdíl mezi tím, zda se elektrárna za miliardy spustí nebo ne, činil necelých 20 tisíc hlasů.

Další zajímavostí na celém příběhu je postava tehdejšího rakouského kancléře Bruna Kreiského, který byl u občanů velmi neoblíbený. Slíbil, že pokud se občané v referendu vysloví proti jaderné elektrárně, odejde z politiky. Ačkoliv se nakonec většina Rakušanů proti elektrárně Zwentendorf vyslovila, kancléř stejně v politice zůstal. A tím to nekončí.

Jaderná elektrárna nedaleko Brna stála desítky miliard korun. Nikdy však nebyla spuštěna

Zelená absurdita dotažená k dokonalosti

Patrně největším paradoxem na celém příběhu této jaderné elektrárny je následující. Před plánovaným spuštěním elektrárny Zwentendorf se jí přizpůsobila rakouská distribuční síť. Poté, co bylo zřejmé, že ke spuštění nedojde, bylo nutné tuto jadernou elektrárnu, a především elektřinu, kterou měla vyrobit, nahradit. Šest kilometrů odsud proto musely vyrůst dvě uhelné elektrárny, kam se vozí uhlí z okolích zemí, především z Polska a Česka.

Absurdita toho celého spočívá v tom, že uhlí obsahuje také malou míru uranu. Jakmile se tedy spálí, tento uran jde do ovzduší. Fungující uhelná elektrárna je tak pro okolí větší atomová zátěž než elektrárna jaderná. V Rakousku je tak kvůli těmto elektrárnám v ovzduší mnohem více radioaktivních látek, než kdyby byla v provozu původní, jaderná elektrárna.

🔴 Nejvíc lidí právě čte:

Zpevnění svahu tak, aby se nezhroutil. Zahrádkářka z jižní Moravy našla levné a funkční řešení

Jádro vs. uhlí

Strach z jaderných elektráren tady vždycky byl a pravděpodobně ještě dlouho bude. Lidé si s jadernými elektrárnami většinou okamžitě spojí havárie typu Černobyl nebo Fukušima. Z čistě racionálního hlediska si patrně dnes už každý uvědomuje, že výroba energie z jádra je mnohem bezpečnější i čistější než z uhlí, které produkuje vysoké množství oxidu uhličitého a dalších škodlivých látek, jež mají negativní dopady na životní prostředí i lidské zdraví. I přesto v lidech přetrvává strach z možné havárie jaderné elektrárny či úniku radioaktivního odpadu.

Referendum o elektrárně Zwentendorf z roku 1978 zpečetilo osud jaderné energetiky v Rakousku. Navázalo na něj rozhodnutí Rakouské národní rady o zákazu jaderných elektráren v Rakousku prostřednictvím „zákona o jaderných bariérách“.

P.S. Řešíte stavbu domu, možnosti větrání a vytápění? Navštivte online stavební veletrh Veleton, který se uskuteční 24. ledna – 2. února 2025. Vstupenku si lze stáhnout ZDARMA již nyní na tomto odkazu (počet vstupenek je limitován). Těšit se můžete na množství inspirace, živých přednášek, konzultací s odborníky i slevové vouchery.

SDÍLET ČLÁNEK