Přidat na Seznam.cz

Konferenci s názvem „Budování státu: inovace, nebo stagnace?“ nedávno uspořádala Vysoká škola CEVRO ve spolupráci s Future Forces Forum, pražským Centrem transatlantických vztahů a Asociací obranného a bezpečnostního průmyslu ČR. V rámci konference se diskutovaly nejenom aktuální otázky tvorby a implementace inovací v rámci České republiky, ale byly představeny i další aktivity, kterými chtějí pořadatelé podpořit další rozvoj inovačních aktivit v naší zemi.

Účastníky konference nejprve uvítal předseda správní rady Vysoké školy CEVRO Ivan Langer, kdy uvedl hlavní důvody, které vedly k uspořádání této akce a nastínil i další aktivity v oblasti podpory rozvoje inovací v České republice. Poté se rozběhla diskuse ve třech panelech, do nichž byly rozděleny aktuální otázky dalšího rozvoje realizace inovací v České republice. 

Foto: Účastníky konference uvítal předseda správní rady Vysoké školy CEVRO Ivan Langer | CEVRO
Foto: Účastníky konference uvítal předseda správní rady Vysoké školy CEVRO Ivan Langer | CEVRO

V rámci panelových diskusí vystoupila řada odborníků z veřejného i soukromého sektoru. Online se připojil také profesor Josh Lerner z Harvard Business School, který patří mezi nejcitovanější americké ekonomy. Ten se v rámci své řeči zaměřil především na otázky tvorby a alokace podnikového kapitálu a roli státu v rámci inovačního procesu. Efektivní postupy podpory podnikového kapitálu musí být podle profesora Lernera nezávislé na politických vlivech, podobně jako je tomu u centrálních bank. Na rozhodování o investicích by se měl podílet finančně i soukromý sektor. 

Ministryně Černochová: Ať se to někomu líbí nebo ne, války se vyhrávají zbraněmi

V prvním panelu zaměřeném na důležitost inovací pro ekonomiku, konkurenceschopnost a pro zajištění bezpečnosti a obrany ČR diskutoval prezident Asociace obranného a bezpečnostního průmyslu Jiří Hynek, bezpečnostní analytik plk. Otakar Foltýn z Vojenské kanceláře prezidenta republiky ČR, vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný a generální ředitel Generálního ředitelství cel Marek Šimandl.

Foto: První panel byl zaměřen na důležitost inovací pro ekonomiku, konkurenceschopnost a pro zajištění bezpečnosti a obrany ČR | CEVRO
Foto: První panel byl zaměřen na důležitost inovací pro ekonomiku, konkurenceschopnost a pro zajištění bezpečnosti a obrany ČR | CEVRO

Druhý panel se věnoval klíčovým směrům inovačních projektů pro ekonomiku/konkurenceschopnost i pro zajištění bezpečnosti a obrany ČR. Pozvání do druhého panelu přijali Jan Lukačevič, konzultant Ministerstva vnitra ČR pro oblast konzultant pro oblast výzkum výzkumu a vědy, brig. gen. Miroslav Feix, ředitel Sekce plánování schopností Ministerstva obrany ČR, Jana Žaludová, zakladatelka a bývalá CEO Prague.bio a bezpečnostní analytik Pavel Štalmach z Vysoké školy CEVRO a plk. Jan Ryšavý ze Sekce komunikačních a informačních systémů Ministerstva obrany ČR.

Třetí panel se zabýval procesními a institucionálními podmínkami pro úspěšnou realizaci inovací. Co je potřeba udělat a nastavit z pohledu veřejného a soukromého sektoru probrali viceprezident CSG Aerospace Bohuslav Přikryl, René Samek z CzechInvestu, Vít Horký, zakladatel Czech Founders a startupista Tomáš Pluhařík.

„Diskuse ukázaly, že existují různé názory na řešení hlavních otázek, a je potřeba v této diskusi zjevně pokračovat, pokud se máme dopracovat k akceptovatelným cílům další optimalizace inovačního procesu,“ uvedl pro CZ DEFENCE garant konference RNDr. Pavel Štalmach.

Modernizace Ozbrojených sil SR by měla pokračovat, myslí si to i většina slovenských občanů

Výsledkem konference bylo celkem 11 klíčových bodů, které je potřeba dále rozvíjet. „Tvorbu inovací v oblasti bezpečnosti a obrany by si měl ponechat ve své odpovědnosti stát, nicméně cílem je vytvořit vhodné konkurenční prostředí a zřídit zvláštní akcelerátor, podobný NATO DIANA platformě, který bude efektivně podporovat inovace v této oblasti. Dále je třeba nastavit a dekriminalizovat vzájemné konzultace aktérů jako něco normálního a žádaného,“ nastínil Štalmach, který upozornil na další důležitý fakt, který vyplynul z konference, a to na potřebu kvalitních odborníků: „Ve veřejném sektoru České republiky je momentálně nedostatek vhodného personálu zvládajícího kreativní, kritické a komplexní myšlení postavené na nezbytných kompetencích v oblasti leadershipu, managementu změny, znalostech moderních průlomových technologií a týmové práci založené na projektovém řízení, a to hlavně vlivem byrokratické a nemotivující formy odměňování.“

Inspirovat se je možné v zahraničí, například ve Finsku, Dánsku, Švédsku nebo Nizozemí. Tyto země patří do skupiny inovačních lídrů. V rámci konference byl prezentován také nový program postgraduálního studia MPA Inovační management, který by měl potřebné odborníky zajistit. Jde o třísemestrální postgraduální program, který je určen pro komplexní odbornou přípravu manažerů v oblasti inovačního managementu.

Hlavní klíčové body a závěry z konference:

  • Revolučních inovací je a bude relativně nízké procento (cca 2-3 %): Je třeba se zaměřit i na inovace nižších řádu, případně na evoluční adaptaci okolnímu prostředí. Lidé si musí na inovace zvyknout a nebránit se jim, a proto je v začátku vhodnější evoluční přístup, to ale neznamená, že bychom měli snad rezignovat na tvorbu inovací vyšších řádů-rezignace by znamenala, že nebudeme schopni se adekvátně vyrovnat s revolučními změnami prostředí („černě labutě“).
  • Inovace je nutné zaměřit na konkrétní cíle: Zatímco v národních strategických dokumentech je možné strategické cíle a vize definovat obecně, na nižších úrovních je nutné (a vhodné) implementovat řízení podle konkrétních cílů (metoda SMART).
  • Inovační proces je inkrementální proces: Je proto nutné stanovit konkrétní výběrová kritéria, jejichž naplnění bude nutné pro posun inovací do dalších fází inovačního procesu.
  • Je nutné zapojit podnikatelský, akademický i veřejný inovační sektor: Tvorby programových dokumentů v oblasti inovací a VaV se musí konzultační i realizační formou účastnit podnikatelský, akademický a veřejný inovační sektor – k tomu bude třeba nalézt konsenzus zainteresovaných stran a zformulovat a vydat chybějící legislativu.
  • Pouze dotace nestačí: Financování inovací veřejného sektoru (mimo sektor obrany a bezpečnosti) by mělo být prováděno kapitálovým způsobem s alokací soukromého rizikového kapitálu (joint venture, ppp projekty), nejen dotačním způsobem jako doposud.
  • Vytvořit vhodné konkurenční prostředí: Financování inovací v oblasti bezpečnosti a obrany by si měl ponechat ve své odpovědnosti stát, je nicméně žádoucí změnit jeho roli jako tvůrce inovačního prostředí či uživatele inovací a tím zvýšit jeho důvěryhodnost – cílem je vytvořit vhodné konkurenční prostředí a zřídit zvláštní akcelerátor (podobný NATO DIANA platformě), které bude efektivně podporovat inovace v této oblasti, nastavit a dekriminalizovat vzájemné konzultace aktérů jako něco normálního a žádaného.
  • Potřebujeme legislativní, finanční i procesní pravidla: Inovační proces je vždy rizikovým procesem, vyžaduje nutnost specifických legislativních, finančních i procesních pravidel (problém inovačních exitů, problém stigmatizace a dokonce kriminalizace neúspěšných inovačních projektů).
  • Dejme důraz na vzdělávání a lidské zdroje: Inovační proces vyžaduje specifické lidské zdroje, jejichž pořízení je dlouhodobý proces postavený na vhodném vzdělávání v odpovědnosti státu i soukromého sektoru. Ve veřejném sektoru ČR je momentálně nedostatek vhodného personálu zvládajícího kreativní, kritické a komplexní myšlení postavené na nezbytných kompetencích v oblasti leadershipu, managementu změny, znalostech moderních průlomových technologií a týmové práci postavené na projektovém řízení, a to hlavně vlivem byrokratické a nemotivující (tabulkové platy) formy odměňování. Je nutné tento stav co nejdříve změnit formou realizace specifického vzdělávání (v akreditované, neakreditované či profesní krátkodobé formě) a hledání jiných forem platové politiky na podporu inovačního procesu.
  • Podporujme inovační akcelerátory: Urychlená tvorba inovačních ekosystémů v ČR musí být postavená na činnosti inovačních akcelerátorů, které budou pracovat s rizikovým kapitálem, a testovacích center – předpokladem je i vzájemné adekvátní ochota spolupracovat na úrovni korporát – start up a získání celkového přehledu o perspektivních inovačních směrech a jejich představitelích v ČR.
  • Inspirujme se v zahraničí: Inovační inspiraci je možné čerpat v zahraničí u zemí, jejich GII je velmi vysoký a patří do skupiny silných inovátorů či inovačních lídrů (Finsko, Dánsko, Švédsko, Nizozemí, Estonsko, Belgie, Jižní Korea, USA, Kanada, Austrálie…) – ne vše je však přenositelné, národní strategická kultura vytváří specifická omezení i příležitosti.
  • Dodržovaní pravidel a postupů: Inovační proces je velmi dynamický. Jeho součástí jsou přesná pravidla projektového řízení a postupy, které je nutno znát a respektovat. K jeho úspěšnému završení je vhodné respektovat (upravených) 8 pravidel podle Johna P. Kottera.

Uvedené závěry z konference budou dále rozvíjeny v rámci navazujících pěti workshopů, které budou společně pořádat Centrum bezpečnostních studií při Vysoké škole CEVRO a Future Advanced Technologies. Následně na konferenci a workshopy naváže konference „Disruptive Technologies and Defence Innovations“, která proběhne letos v říjnu v rámci akce Future Forces Forum v Praze.

Zdroj: Konference „Budování státu: Inovace, nebo stagnace?

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy

Doporučené