Lidé stárnou. Podle ekonomů z NERV zdravotnictví potřebuje víc soukromých peněz

Lékař a ekonom Pavel Hroboň z Advance Healthcare Management Institute, který je zároveň členem NERV, při pondělním setkání s novináři uvedl, že populace stárne a zdravotnictví musí počítat s rostoucími náklady, které daleko přesáhnou možnosti současného financování. Do financování zdravotnictví podle něj musí více vstoupit i soukromé peníze.

Podle výkonného ředitele Centra ekonomických a tržních analýz a člena NERV Aleše Roda je ale nutné, aby nástroje financování splňovaly dvě podmínky. „Nesmí nikomu ohrozit přístup ke stávající úrovni péče a musí mít politická rizika. Tím se nám výběr značně zužuje. Snížení závislosti na veřejných penězích je jedním z příkladů splňujících obě podmínky,” poznamenal.

Ekonom z Metropolitní univerzity Praha a člen NERV Dominik Stroukal mluvil o potřebě určitých přímých plateb ve zdravotnictví. „Soukromé peníze do zdravotnictví nedostaneme jinak, než že nad úroveň garantovanou ústavou umožníme veřejnosti se na nákladnější péči podílet,“ uvedl. Ekonomové též zmínili, že je důležité posilovat investice na prevenci. Výzkumy podle nich ukazují, že země, které do ní investují, zaznamenávají nižší růst výdajů na zdravotní péči.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví Ondřej Jakob v reakci pro Deník uvedl, že v resortu si všech návrhů odborníků z NERV váží. „Určitě jsou zajímavým námětem k diskusi. Demografický vývoj je neúprosný a je nutné se tím zabývat. Co se týče důrazu kladeného na prevenci, ta je dlouhodobě naší prioritou,“ reagoval.

Názory se různí

Proti nadstandardům ve zdravotnictví je naopak dlouhodobě levice. „Nadstandardy ve zdravotnictví možná povedou k lepší kvalitě – ale jen pro ty, kteří si zaplatí. Na běžné pacienty, kteří nejsou solventními klienty, se přeci nevyplatí plýtvat prostředky a energii. Reálně tak dojde k masivnímu zhoršení zdravotní péče. Stačí se podívat do USA,“ uvedla v minulosti na sociální síti Facebook kupříkladu místopředsedkyně SOCDEM Daniela Ostrá.

Experti NERV upozornili, že podle mezinárodně srovnatelných dat Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je objem soukromých zdrojů v péči o zdraví v Česku dlouhodobě nejnižší v celé Evropské unii – 1,3 procenta HDP, což je polovina toho, co třeba v Belgii či v Portugalsku. „Česká péče o zdraví je z většiny financovaná státem, ať už skrze státní rozpočet nebo povinné zdravotní pojištění,“ podotkl ekonom Petr Bartoň z DataRun.

Podle ekonomů počet pacientů přejících si možnost volby a ochotných připlatit za komfortnější služby, materiál nebo ošetření nad rámec veřejného zdravotního pojištění roste. Hroboň uvedl, že soukromé peníze mohou pomoci i s vyzkoušením inovací. „Příkladem jsou třeba laparoskopické operace. Výsledek je stejný jako u klasických operací, ale významně se zkrátila doba hospitalizace. Na začátku ovšem byly dražší než klasické,“ poznamenal.

Deník si k názorům veřejnosti na nadstandardní zdravotnickou péči nechal v roce 2022 zpracovat agenturou MNForce průzkum. Vyplynulo z něj, že nejvíc respondentů (40,1 procenta) je ochotno připlatit si v nemocnici za stravu a další záležitosti nesouvisející přímo s léčbou, což je možné už nyní. Za použití určitých materiálů při léčebných úkonech by si jich bylo ochotno připlatit 7 procent, za léčebné metody 10,3 procenta, za čekací termíny 5,9 procenta, za něco jiného 0,4 procenta. S placenou nadstandardní péčí ve zdravotnictví naopak vyslovilo nesouhlas 36,3 procenta oslovených.

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy