V posledních 20 letech se začíná měnit příčina, proč vzniká sucho. Zatímco v minulosti to bylo hlavně díky nedostatku srážek, tedy při delším období, kdy podprůměrně pršelo, nyní to souvisí mimo jiné s nárůstem teploty vzduchu. V důsledku většího tepla se vypařuje víc vody z půdy, a sucho tedy začíná být i při relativně normálních srážkách, říká klimatolog Pavel Zahradníček z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd České Republiky.

Praha Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Špatná úroda

Sucho má negativní vliv na výnosy zemědělských plodin, klade větší nároky na vodohospodářství a také je rizikem pro vznik a šíření přírodních požárů (ilustrační foto) | Foto: Alena Hesová | Zdroj: Český rozhlas

Kvůli nesprávnému hospodaření a rozvoji eroze půdy podle klimatologa krajina navíc pozvolna ztrácí schopnost zadržovat vodu.


„Sucho a povodně patří na našem území k tradičním hydrometeorologickým extrémům. Vyskytovaly se vždycky, ale hlavně díky nárůstu teplot vzduchu jsou častější a trvají déle,“ řekl klimatolog.

Trvání sucha je velmi proměnlivé, ale nejedná se o náhlý jev, jako jsou například povodně. „Sucho většinou nastupuje pozvolna a částečně neviditelně, i když pozorujeme v posledních letech i takzvané bleskové sucho, které se rozvine během kratší doby v řádu dnů až týdnů, a to hlavně díky vysokým teplotám,“ uvedl Zahradníček.

Délka trvání sucha je podle klimatologa většinou hodně závislá na množství srážek. „Může sice spadnout náhle velký úhrn srážek z bouřky a na krátkou dobu dosytit půdu, ale zase rychle vyschne. K ukončení nějaké suché epizody většinou je potřeba vlhčí období trvající aspoň několik dnů s trvalým deštěm,“ řekl.

Většinou epizoda sucha trvá několik měsíců, ale může být i několik let, jako například období sucha v Česku trvající od roku 2015 do roku 2020.

„Množství srážek se v Česku dlouhodobě nemění. Naopak dokonce velmi mírně roste. Co se ale mění je charakter srážek. V období duben až červen nám srážky klesají, a naopak během července až září rostou, a to hlavně díky kratším vyšším úhrnům. Tím, co ovlivňuje výrazně sucho v současné době, jsou tedy teploty vzduchu, a díky tomu zvýšený výpar,“ řekl klimatolog.

Největší hrozba pro české území

Zahradníček uvedl, že sucho lze považovat do dalších let za asi největší hrozbu pro české území. Očekává, že se nebude vyskytovat každý rok, budou i velmi vlhké roky, ale pravděpodobnost suchých a silnějších epizod bude narůstat. Zároveň se podle něj bude vyskytovat v roce více dnů s nízkou půdní vlhkostí.

Sucho má negativní vliv na výnosy zemědělských plodin, klade větší nároky na vodohospodářství a také je rizikem pro vznik a šíření přírodních požárů. Proto vznikly varovné systémy jako například Intersucho, Agrorisk a Firerisk.


„Bojovat se suchem takto nejde, lze se jen na něj vhodně připravit a nebo zmírnit podmínky pro jeho častější opakování,“ řekl Zahradníček.

Podle klimatologa je nutné v první řadě být šetrnější k půdě a nezhoršovat její schopnost zadržet vláhu.

Měl by být rovněž dostatek nádrží na zachycení vody v době jejího nadbytku, což umožní její pozdější použití například na závlahy v době sucha. Samotné zavlažování bez dostatečného zdroje vody je podle něj problematické.

„Aby tato všechna opatření byla vůbec účinná, je nutné zmírnit samotnou klimatickou změnu, a tedy i nárůst teplot vzduchu. To se samozřejmě může podařit díky snižování emisí skleníkových plynů,“ řekl Zahradníček.

Díky tomu by se podle něj riziko sucha snížilo na úroveň z minulosti, na kterou je česká krajina navyklá. To by vedlo k větší potravinové soběstačnosti a menším ekonomickým nákladům, dodal.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy

Doporučené