Další články k válce na Ukrajině najdete ZDE.
Ruská armáda začátkem října získala pod úplnou kontrolu východoukrajinské město Vuhledar v Doněcké oblasti. Podle ukrajinských médií tím skončila dvouletá snaha o jeho obranu. V hornickém městě s dvěma doly bohatými na zásoby uhlí žilo před válkou asi čtrnáct tisíc obyvatel, většina však před dělostřeleckou palbou a blížícími se invazními ruskými jednotkami uprchla. Pro obě strany konfliktu na Ukrajině se nicméně jedná o klíčový bod, který má strategický, psychologický i symbolický význam.
Pro Moskvu bylo dobytí Vuhledaru pravděpodobně ještě důležitější, jelikož jej podle agentury Reuters považovala za klíčový odrazový můstek k začlenění celého Donbasu – který anektovala v roce 2022 – do Ruska. Ovládnutím obce může upevnit své nároky na ukrajinský region.
Zároveň Kreml zasadil Kyjevu bolestivou ránu ovlivňující morálku vojáků i obyvatel a především se zmocnil strategicky vyvýšeného místa ležícího na křižovatce východní a jižní fronty, čímž je důležitým uzlem pro zásobování. V blízkosti se nachází železnice spojující Krym a průmyslové oblasti v Doněcku a východní Luhanské oblasti, jež mají Rusové pod kontrolou, a nyní tak mohou nerušeně využívat tranzitu.
Ukrajinci dosud město využívali k ostřelování ruských vojenských zásobovacích linií. Rovněž sloužilo jako klíčový logistický bod pro síly bránící jižní křídlo města Kurachovo. Nyní však o obě výhody přišli.
Vuhledar je strategicky důležité místo, zejména pro logistiku:
„Ztráta Vuhledaru znamená riziko pro celou jihozápadní část Doněcké oblasti, která ještě není okupovaná,“ vysvětlil pro Kyiv Independent analytik Federico Borsari z amerického Centra pro analýzu evropské politiky. Dobytí Rusům otevřelo další cestu do nitra ukrajinského území.
Borsari dále uvedl, že vzhledem k výraznému ruskému postupu v posledních týdnech směrem k Pokrovsku musí ukrajinské síly zabránit podobnému vývoji z jihu, aby se vyhnuly riziku obklíčení. Tento úkol ale po dobytí hornického města bude mnohem obtížnější než dosud.
Zemřít, nebo utéct
Ruské síly podle Reuters získaly Vuhledar díky obklíčení obranných pozic a osvědčené strategii zahrnující dělostřeleckou palbu po celém území a až posléze vysláním pěchoty. Rovněž tím Ukrajincům ztížily možnosti zásobování a střídání mužstev. Obránci uzavření v takzvaném kotli posléze neměli šanci uniknout ničivým dopadům granátů a početní přesile.
Některým ukrajinským vojákům se však po vlastní ose, aniž by dostali rozkaz ke stažení, podařilo uprchnout v době, kdy Rusové vstoupili do města.
„Bylo to zemřít, nebo utéct,“ sdělil BBC jeden z přeživších ukrajinských vojáků, který si přál zůstat v anonymitě. Dodal, že některé skupiny byly po výpadku komunikace zcela dezorientované, takže když se dostaly pod těžkou palbu, často volily ústup. Ukrajinské jednotky se většinou snažily uniknout v noci, přičemž musely přecházet minová pole po určených cestách, aby se vyhnuly Rusy kontrolované silnici.
Nic než ruiny
Po prudkých bojích trvajících dva roky se z Vuhledaru staly ruiny. Důkazem ničivého ruského válečného úsilí byly i úterní snímky ruských vojáků mávajících vlajkami na troskách administrativní budovy v centru města.
Rusové mávají vlajkami v dobytém Vuhledaru:
Ačkoliv Kreml ani Kyjev neuvedly oficiální počet ztrát, odborníci s odkazem na vyjádření vojenských představitelů odhadují, že dobývání hornické osady si vyžádalo tisíce mrtvých a stovky zničených strojů na obou stranách.
ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy