Přidat na Seznam.cz

Česká republika patří, co se pomoci bránící se Ukrajině týče, mezi evropské lídry. Nyní se navíc podařilo shromáždit peníze na spuštění nákupu velkorážové munice pro Ukrajinu, kdy tuto informaci oznámil na nedávné konferenci Naše bezpečnost není samozřejmost prezident ČR Petr Pavel společně s premiérem Petrem Fialou a ministryní obrany Janou Černochovou. Pomoc napadené zemi má však i civilní rozměr v podobě obnovení tamního průmyslu a infrastruktury. I v této oblasti se České republice daří a obchodní a průmyslová spolupráce mezi Českou republikou a Ukrajinou roste. Např. letos v únoru navštívila města Kyjev, Dnipro a Kryvyj Rih dosud největší česká podnikatelská delegace od začátku války, kterou vedl vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny Tomáš Kopečný. Ten také přijal naše pozvání do našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY.

Video: Rozhovor s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným / CZ DEFENCE

Podle Kopečného export na Ukrajinu v civilní oblasti neustále roste a dosavadní export vojenských materiálů je bezprecedentní. „Bavíme se o tom, že za dva roky byl dodán vojenský materiál v hodnotě přes 70 miliard korun. Celkově jsou vydané licence za 140 miliard korun,“ uvádí vládní zmocněnec a doplňuje, že pro srovnání předchozí rekordy ve vývozu vojenských materiálů do světa činily maximálně 20 miliard korun. Ve stejném duchu se pak vyvíjí i situace v civilním sektoru, který funguje na podobném principu –  proběhnou pilotní projekty, připraví se studie a následně se shánějí finanční prostředky na realizaci v zahraničí. 

Jussi Halmetoja: Výběr letounu je definován potřebami armády

Válka na Ukrajině pokračuje již třetím rokem a mohlo by se zdát, že úvahy o obnově napadené země jsou zatím předčasné. Podle Tomáše Kopečného je to však podobné jako s vojenskou pomocí, o které se u nás přemýšlelo ještě před invazí Ruska na Ukrajinu a podobně je potřeba přemýšlet i o civilní pomoci a obnově infrastruktury. „Ty stovky miliard euro, které jsou potřeba na obnovu Ukrajiny, nikde nejsou. Nejsou v ukrajinském rozpočtu, nejsou rozhodně v českém rozpočtu, nejsou v rozpočtu ani těch nejbohatších států. V tuto chvíli se bavíme o rychlé obnově klíčových věcí, které jsou vlastně podpůrnou součástí válečného úsilí nebo úsilí o udržení vlastní svobody, svrchovanosti. Proto se orientujeme hodně na zdravotnictví, pomáháme desítkám tisíc zraněných vojáků přes různé aktivity,“ říká Tomáš Kopečný.

Právě o tom byla mimo jiné také již v pořadí čtvrtá česká podnikatelská mise na Ukrajinu za poslední rok, kdy delegace navštívila např. nemocnice, kde byl vývoj zcela patrný. „Když jsem tam byl poprvé, tak tam byla jedna nebo dvě středně vybavené místnosti. Operační sál je právě tím českým zbožím. Dneska už jich je mnohem víc. Když jsem se tam procházel, potkal jsem tam mladý kluky po zranění. Jeden neměl ani jednu ruku, jeden neměl ani jednu nohu a jednu ruku. Jeden měl jednu ruku, jednu nohu. S rehabilitací a návratem do života jim v tom centru v nemocnici ve Vinnici, které se jmenuje Super Humans, pomáhali i čeští lékaři,“ přibližuje Tomáš Kopečný a doplňuje, že po roce jsou výsledky práce jasně vidět. „Už se tam podařilo dvakrát poslat tým lékařů, pro které to bylo mimochodem taky velmi poučné, jak jsem měl zpětnou vazbu. Také tam načerpali zkušenosti z traumat, které naštěstí u nás nelze vidět,“ porovnává Kopečný a poukazuje na primární cíl pomoci, kdy jde o to, aby se zranění ukrajinští vojáci, ale i civilisté, mohli co nejlépe vrátit zpět do normálního života přesto, že přišli o ruku či nohu.

Česká pomoc se však netýká jenom zdravotnictví, výsledky je možné pozorovat i v oblasti energetiky nebo v oblasti čištění vody. V oblasti čištění vody Česká republika nejvíce pomáhá při obnově dodávek pitné vody v oblasti Nové Kachovky, protože tam jsou dnes stále statisíce lidí bez dostatečného přístupu k pitné vodě.

Právě téma destrukce Kachovské přehrady bylo jedním z témat našeho předchozího rozhovoru s Tomášem Kopečným a podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny je situace v oblasti stále velmi složitá. Díky mezinárodním organizacím jako UNICEF a dalším se podařilo alespoň zabránit vypuknutí velkých zdravotních epidemií. „Podařilo se nám připravit projekty na čištění nyní velmi omezených zdrojů vody, které protékají městy a vesnicemi. Dneska jsou ty zdroje výrazně nižší, takže vody je méně. Je tam více bakterií a je tak potřeba ji upravovat a čistit, aby byla použitelná i pro populaci. To je něco, na čem jsme pracovali,“ přibližuje situaci Tomáš Kopečný.

Gen. Rudolf Straka: Získání plných operačních schopností nových vrtulníků je otázka až dvou let
Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE
Foto: V tomto díle našeho diskusního pořadu CZ DIALOGY jsme si popovídali s vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným | Michal Pivoňka / CZ DEFENCE

Při takové formě pomoci je vždy nutné identifikovat konkrétní potřebu, která se vyspecifikuje komunikací s místním obyvatelstvem a samosprávou. Dále je důležité zjistit, jestli technologie, která se třeba v Česku nachází, je využitelná. „V momentě, kdy spárujete poptávku s českou nabídkou, přichází to nejtěžší, a to je sehnat financování,“ poukazuje Kopečný. Český rozpočet na tuto pomoc je zhruba 20 milionů euro, tedy 500 milionů korun. Z toho Česká republika posílá příspěvky do mezinárodních organizací. Platíme výjezdy našich lékařů, platíme příspěvky třeba na odminování. „To znamená, celý balík peněz není především na samotné projekty. Finanční prostředky u konkrétních projektů stačí na přípravu studií nebo humanitárních asistencí. Pro realizaci jsou důležité mezinárodní zdroje,“ vysvětluje vládní zmocněnec pro rekonstrukci Ukrajiny. Ty se již naštěstí podařilo nalézt. „Trvalo to x měsíců vyjednávání, slaďování právních systémů našeho a tchajwanského, našeho a amerického. Zrovna s těmito dvěma partnery se nám podařilo úspěšně zrealizovat už první projekty, které mimochodem dosahují více jak 150 % toho, co dává ČR. Jinými slovy, Česká republika do toho dala 500 milionů korun. A tyto dva státy na české zboží do Ukrajiny daly 750 milionů korun,“ konstatuje Tomáš Kopečný.

Jak ukazuje současný vývoj, dochází k razantnějšímu nárůstu pomoci Ukrajině také ve zbrojních dodávkách, zejména pak munice. I tady hraje velmi aktivní roli Česká republika. Právě díky aktivitám ČR se následně rozhýbaly klíčové státy Evropské unie. „Asi si mnoho z nás dobře vybavuje to nekonečné váhání jak německého kancléře, tak francouzského prezidenta. Ty nekonečné hovory, které jim byly tolik vyčítány, s ruským prezidentem. A i před rokem jsme téměř nikdy neslyšeli z úst německých nebo francouzských představitelů o tom, že Ukrajina musí vyhrát. To bylo téma, které od začátku držel tzv. východní blok nebo střední Evropa mínus Slovensko, Maďarsko. Z mého hlediska je opravdu klíčové to, že po roce nebo třičtvrtě roce, kdy jsme velmi intenzivně s německými partnery, německou vládou, poslanci i průmyslem komunikovali o tom, že si přejeme, aby byli aktivní, že si přejeme, aby převzali zodpovědnost za obranu Evropy, to bez nadsázky vyslyšeli,“ bilancuje Tomáš Kopečný.

V rámci rusko-ukrajinského konfliktu se pak nabízejí otázky, na které bychom možná našli odpověď v historii. Jedná se např. o otázku, o co v případě války s Ukrajinou Rusku skutečně jde? Je to obilí, nerostné bohatství, územní zisk? Podle Tomáše Kopečného je to s odkazem na ruskou historii snaha o impérium. Podle vládního zmocněnce pro rekonstrukci Ukrajiny bez zájmu o historii nelze pochopit, o čem ruské vedení, zvlášť pak ruský prezident, hovoří. To se ostatně naplno ukázalo při rozhovoru amerického televizního moderátora Tuckera Carlsona s Vladimirem Putinem. „Ten blábolivý monolog ruského prezidenta byl celý o historii. Já si myslím, že to, o co Rusku jde, to je ta imperiální historie,“ připomíná Kopečný a dodává: „ Rusko vnímá rozpad Sovětského svazu jako své velké ponížení. Ale nejde jenom o to ponížení. Nejde jenom o to, že ztratili nějaký status v mezinárodním dění, ale jde o ta teritoria. Rozpínavost je přirozeným rysem ruského myšlení, a to, že tam vlastně dnes všechno zničí a nebudou to moci využívat, to je vlastně sekundární. Oni tam pak přijedou, obnoví to, udělají nějakou hezkou výstavu o tom, jak se v Mariupolu skvěle žije. Především tam ale budou aplikovat ty stalinistické přesuny obyvatel. Nasunou do Mariupolu a do všech těch nově dobytých území obyvatelstvo, především z té středoasijské části svého území, aby tam nedocházelo k nějakým neporozuměním toho, proč tam jsou. To je to, co se dělo v Pobaltí a to je to, co se už teď děje na území okupované Ukrajiny.“ 

Foto: „Rozpínavost je přirozeným rysem ruského myšlení, a to, že tam vlastně dnes všechno zničí a nebudou to moci využívat, to je vlastně sekundární,“ říká Tomáš Kopečný | Shutterstock
Foto: „Rozpínavost je přirozeným rysem ruského myšlení, a to, že tam vlastně dnes všechno zničí a nebudou to moci využívat, to je vlastně sekundární,“ říká Tomáš Kopečný | Shutterstock

S vládním zmocněncem pro rekonstrukci Ukrajiny Tomášem Kopečným jsme také hovořili o spolupráci nejen českých zbrojních firem se svými ukrajinskými protějšky apod. Pokud se chcete dozvědět více, pusťte si celý rozhovor v úvodu tohoto článku.

Zdroj: CZ DEFENCE

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy

Doporučené