Širší vedení TOP 09 ve čtvrtek navrhlo poslance Marka Ženíška do funkce ministra pro vědu, výzkum a inovace. Koaliční vládu by mohl doplnit příští týden. Dosavadní předseda sněmovního zahraničního výboru nahradí Helenu Langšádlovou, která před dvěma týdny oznámila demisi kvůli nespokojenosti TOP 09 s prezentací výsledků její práce.

Aktualizováno Praha (Aktualizováno: 20:17 9. 5. 2024) Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

Marek Ženíšek, poslanec TOP 09 nominovaný na post ministra pro vědu a výzkum

TOP 09 nominuje Ženíška na post ministra pro vědu a výzkum | Foto: Tomáš Tkáčik | Zdroj: ČTK

Na uvolněný post vybrala strana původně ekonoma Pavla Tuleju. V pátek se ale bývalý rektor Slezské univerzity v Opavě kandidatury vzdal kvůli pochybnostem o kvalitě svých publikovaných odborných článků.


Premiér Petr Fiala (ODS) řekl v rozhovoru v pořadu Dvacet minut Radiožurnálu, že se chce ještě před jmenováním s Markem Ženíškem setkat. „Přestože ho znám, chci se s ním bavit o jeho představách o výkonu této funkce a o tom, jak pracovat na další podpoře vědy, výzkumu a inovací. Marek Ženíšek je politik zkušený, který mnohokrát prošel jak volebním kláním, tak exekutivními funkcemi a z tohoto hlediska určitě bude přínosem pro vládu,“ popsal premiér.

Předseda sněmovního zahraničního výboru Ženíšek v úterý řekl, že by za své priority považoval rozpočet pro vědu a chystaný zákon, který by měl reformovat transfer technologií.

„Funkci ministra beru jako službu, která bude úspěšná při naplnění tří priorit, které vycházejí z programového prohlášení a reflektují čas, ve kterém se nacházíme – v době jednání o státním rozpočtu na příští rok a jeden a půl roku do parlamentních voleb,“ uvedl Ženíšek po oznámení nominace.

Setkání s prezidentem

Ženíšek by se měl s prezidentem setkat v úterý. Pokud jej prezident Petr Pavel do funkce jmenuje, vzdá se postu šéfa zahraničního výboru Sněmovny. Novinářům krátce po rozhodnutí širšího vedení strany řekl, že místo zůstane zřejmě neobsazené do červnových eurovoleb kvůli tomu, že hlasování může změnit obsazení dolní komory.


S dosavadní ministryní Helenou Langšádlovou, která rezignovala na funkci k uplynulé neděli, se Ženíšek v týdnu několikrát setkal. „Jsme domluveni, že samozřejmě budeme spolupracovat nadále a já se na ni budu obracet,“ uvedl. Jednal i s lidmi z jejího bývalého týmu.

Vzhledem k délce mandátu a postupu jednání o rozpočtu na příští rok uvedl, že nehodlá měnit dva náměstky, které si na úřad vlády přivedla Langšádlová. „Oba jsou klíčoví pro jednání o rozpočtu a je to mise na rok a půl. Tím neříkám, že tým si nějak neobměním, nebo že nemám nějakou představu, ale rozhodně neuvažuji, že bych náměstky měnil,“ uvedl.

Rozpočet pro vědu a výzkum by chtěl dostat nejméně k výši, kterou měl před letošním krácením. Přesnou strategii pro jednání, která ho čekají v příštích dnech, nechtěl prozradit.

„Budu se snažit navýšit rozpočet minimálně tak, aby některé projekty mohly fungovat dál minimálně v takové podobě jako v roce 2023 ještě před razantním snížením rozpočtu,“ uvedl.

Tři priority

Ženíškovo první prioritou je podle tiskové zprávy navýšení rozpočtu kapitoly pro příští rok. Plánuje také prezentovat výsledky české vědy ve světě, k čemuž hodlá využít své kontakty jako předsedy zahraničního výboru.

„Vědecká diplomacie je pro ČR důležitá. Kromě prezentace lokálních úspěchů v zahraničí je ovšem stejně důležité obrátit pozornost na naše vědce, kteří se ve světě dokázali prosadit. Musíme zde jednak představit jejich mezinárodní úspěchy, ale hlavně vytvářet atraktivní podmínky – jak v akademické sféře, tak v prostředí start-upů – které by je povzbudily k návratu do České republiky,“ uvedl.

Třetí prioritou Ženíška je dotažení projektů započatých Langšádlovou, zejména zákona o vědě, vývoji a inovacích a reformy přenesení poznatků z vědy do praxe.


Na post uvolněný po demisi Langšádlové, kterou strana kritizovala za nedostatečnou prezentaci výsledků jejího resortu, měl nastoupit bývalý rektor Slezské univerzity Pavel Tuleja. V pátek se kandidatury vzdal kvůli informacím o tom, že publikoval v takzvaných predátorských časopisech, a kvůli kritice kvality své odborné práce.

„Jako ministr vědy, výzkumu a inovací chci aktivně naslouchat hlasu vědecké obce a úzce spolupracovat s předními odborníky,“ dodal.

Ženíšek absolvoval Fakultu humanitních studií Západočeské univerzity (ZČU), kde získal doktorát z politologie, a Fakultu sociálních věd Univerzity Karlovy. V letech 2005 až 2009 byl členem KDU-ČSL, v TOP 09 je od jejího založení v roce 2009, byl prvním i řadovým místopředsedou strany.

Poslancem byl ve volebním období 2013 až 2017 a znovu byl zvolen v roce 2021. Je zastupitelem Plzeňského kraje a za sebou má i exekutivní zkušenost – v minulých vládách byl náměstkem ministra spravedlnosti a zdravotnictví.

ČTK Sdílet na Facebooku Sdílet na Twitteru Sdílet na LinkedIn Tisknout Kopírovat url adresu Zkrácená adresa Zavřít

ZDROJ ZDE ✅ REKLAMU ✅ můžete mít zde například formou zpětného odkazu více :Ceny reklamy

Doporučené