Vyplavené a naštvané Slezsko: Lidé nechápou, proč se volby neodložily

Krajské volby v Krnově, 20. 9. 2024 | Video: Deník/Jiří Nováček

Úderem druhé hodiny odpoledne nebyl v pátek před vchodem do volební místnosti v Nádražní ulici v Krnově vůbec nikdo. Zaskočilo to i zkušenou zapisovatelku Radku Zdráhalovou. „Vždycky tady bývá fronta. Hodně lidí chce na začátku víkendu odvolit hned, jako to jde. Ale chápu. Lidi mají teď jiné starosti. Možná se situace změní a přijdou,“ řekla reportérovi Deníku.

Během první čtvrt hodiny vešlo do budovy devět lidí. Na chodbách váhali. Vše bylo jiné, než byli zvyklí. Zdráhalová s kolegyněmi každého směrovaly do tříd, jako všude jinde, podle místa bydliště. „Volím, protože chci. Je dobře, že se volby konají a že je vláda neodložila,“ svěřila se úplně první volička.

Žena středního věku přišla k volbám svátečně oblečená. „V televizi řekl premiér, že všechno bude zařízeno a že každý může volit,“ odpověděla na otázku, zda se volby neměly přece jenom o měsíc či dva odložit. „Opravdu jsou někde místa bez elektřiny a bez vody?“ vyzvídala na reportérovi Deníku. „Tak to je špatně,“ reagovala překvapeně, když si vyslechla fakta z nejvíce postižených vesnic.

Zapisovatelka: Lidi mají jiné starosti

Ke krajským volbám v Krnově chodí obvykle jen čtvrtina voličů. Fronta na hlasování se nevytvořila navzdory skutečnosti, že město narychlo sloučilo svých 27 volebních okrsků do pouhých čtyř budov. Volí se v základních školách na Dvořákově okruhu a Janáčkově náměstí, v gymnáziu na Smetanově okruhu a ve Střední škole cestovního ruchu v Nádražní ulici.

Hlasování o nových krajských zastupitelích provází v povodní zasažených městech a vesnicích Slezska mrazivý nezájem.

play_fill

Volební debakl předpokládala i Petra Turečková, zapisovatelka komise, která má na starosti Krásné Loučky. Část Krnova, kterou rovněž spláchla povodeň. Má v archu 220 lidí. „Myslím, že jich přijde nejvýše dvacet. Lidi mají na starosti úplně jiné věci než volit naše pohlaváry,“ vystihla náladu veřejnosti.

Zkušenosti z ulice předpovědi zapisovatelek potvrzují. „Volit nepůjdu,“ svěřila se reportérovi Deníku žena, pokuřující u hromady trosek v bytovce. Volební místnost neměla nikdy blíž, je pouhých třicet kroků od jejího vyplaveného bytu. „Bydlím v přízemí a vyklízíme sklepy. Nic by jim neudělalo, kdyby ty volby o měsíc posunuli,“ típla cigaretu, natáhla rukavice a zmizela v chodbě činžáku.

close info Zdroj: Deník/Jiří Nováček zoom_in Krajské volby v Krnově, 20. 9. 2024

Lidé v Krnově konání voleb neskousli dobře. „Prý jsou volby?! To je výsměch. Vlastně ne. Je mi z toho smutno. Poprvé nejdu. A kdybych šel, volil bych proti asociální vládě, která není schopna ani ochotna odsunout hlasování o pár týdnů. Volil bych kohokoliv jiného,“ sdělil Deníku Jiří Krušina.

Krnovský rodák, který pracuje jako náměstek ředitele krnovské nemocnice, přijel do rodného města pro beton. Povodeň mu poničila čerstvě opravený domek v Radimi u Brantice.

„Je neuvěřitelné, že vláda nutí starosty obcí uspořádat tuto šaškárnu. Jinak tyhle volby nejde nazvat,“ nebral si servítky Krušina. Lidé mají podle něj úplně jiné starosti než si někde hledat, kde můžou dnes či v sobotu volit. „A kde by taky ty informace hledali, když nejde elektrika ani mobilní signál a tedy ani internet. A vláda vykládá, že nám pomůže. Oni se fakt pomátli,“ rozloučil se.

Pak se ještě otočil a dodal. „Je pravda, že tady často vyhrává levice a ANO. Nejsem jejich voličem, ale tenhle vládní přešlap jim lidé spočítají,“ uzavřel.

Jeden z padesáti

Reportér Deníku obešel povodněmi zasaženou Opavu, Krnov, Brantice, Zátor, Nové Heřminovy. Mluvil s pěti desítkami lidí. Od taxikářů, šoférů autobusů přes prodavačky, ženy v domácnosti, zedníky, ajťáky až po úředníky či policisty. Jejich hlas byl ve Slezsku takřka totožný. „Ne, nikam. Nechápeme, proč to neodložili.“

close info Zdroj: Deník/Jiří Nováček zoom_in Krajské volby v Krnově, 20. 9. 2024

Jediným, koho reportér Deníku potkal a kdo se k volbám chystal, byl muž středního věku. Vyvážel kolečka ze svého zaplaveného domku v krnovské Chomýži. „Je to na prd. Volit ale půjdu. To se musí, ať je to tak, jak to je. Aspoň se trochu odreaguju od té spouště,“ konstatoval.

Pak si utřel pot z čela a vrátil se k zachraňování toho mála, co mu z domku zbylo.